Season 30 | AI horizonty

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci

AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská.

• 01 AI a kreativita
• 02 AI a právo
• 03 AI a propaganda
• 04 AI a náboženství
• 05 AI a vzdělávání

Season 42 | Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Seasons:

• 01 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (1)
• 02 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (2)
• 03 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (3)
• 04 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (4)
• 05 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (BONUS)

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Schacter získal bakalářský titul na University of North Carolina at Chapel Hill v roce 1974, magisterský a doktorský titul na University of Toronto v roce 1977 a 1981. Jeho doktorskou práci vedl Endel Tulving. V roce 1978 působil jako hostující výzkumný pracovník na katedře experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Zabýval se také vlivem stárnutí na paměť.

Profesor Schacter ve svém výzkumu využívá jak kognitivní testy, tak zobrazovací techniky mozku, jako je pozitronová emisní tomografie a funkční magnetická rezonance. Schacter napsal tři knihy, vydal sedm svazků a publikoval více než 200 vědeckých článků a kapitol. Mezi jeho knihy patří např: Searching for Memory: The Brain, the Mind, and the Past (1996); Forgotten ideas, neglected pioneers: Richard Semon and the story of memory (2001); 1 The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers (2001).

Kromě svých knih Schacter pravidelně publikuje ve vědeckých časopisech. Mezi témata, kterými se zabýval, patří např: Alzheimerova choroba, neurověda paměti, age-related memory effects, otázky spojené s falešnou pamětí, paměť a simulace. V roce 2012 v rozhovoru pro časopis American Psychologist uvedl, že náš mozek je jako stroj času, přesněji řečeno funguje jako simulátor virtuální reality.

Season 45 | Zaujalo nás

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

• 01 | Pero Vaz de Caminha: Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie
• 02 | Fosco Maraini: Na železnici mezi Bombají a Kalkatou
• 03 | Hana Navrátilová: Tajemný Egypt a české země
• 04 | Miloš Dokulil: Změny Golfského proudu - Příspěvek k hrozivému oteplování Evropy nebo spíše spásonosný zdroj k ochlazování Evropy?
• 05 | Jan Kolář: Vymýcení Brucelózy v Československu
• 06 | František Vyskočil: Od pohárku k pacičkám
• 07 | Zuzana Storchová: O jménech genů a vědcích
• 08 | Petr Jakeš: Vlny hrůzy
• 09 | Tomáš Hájek: Kauzalita, pověry a medicína
• 10 | Vladislav Chvála: Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?
• 11 | Gnóze - stvoření jako poklesek
• 12 | Mravenčí farmáři
• 13 | Houby

Season 43 | Kolumbové vesmíru

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Kolumbové vesmíru Karla Pacnera. Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky.

Kniha vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstruktéru sovětských kosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles.

Episodes:

• 01 | Měsíční muž z Massachusetts
• 02 | Klub sebevrahů
• 03 | Cesta k nesmrtelnosti
• 04 | Velký krok pro lidstvo
• 05 | Velekněz nacizmu

Po absolvování VŠE nastoupil Karel Pacner v roce 1959 do redakce Mladé fronty, kde pracoval až do odchodu do důchodu.

Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky – v létě 1969 byl jedním ze dvou Čechů, kteří byli osobně přítomni u vypuštění Apolla 11 k Měsíci na mysu Canaveral. Od roku 1990 se rovněž věnuje moderním dějinám a historii špionáže. Napsal 60 knih literatury faktu, například Hledáme kosmické civilizace, Osudové okamžiky Československa, Osudové okamžiky XX. století, Doteky dějin, Géniové XX. století, Velmistři špionáže, Tajný závod o Měsíc, Českoslovenští vyzvědači a další. Dostal několik cen za popularizaci vědy i za knižní tvorbu. Knižní rozhovor s Karlem Pacnerem Psaní jako posedlost vyšel necelý měsíc před autorovou smrtí v roce 2021.

Dobrodružství poznávání | Nový nástroj pro Fact-checking

🔍 V rámci projektu CEDMO vytvořil Kempelenův institut inteligentních technologií (KInIT) nástroj, který umožňuje fact-checkerům, ale i široké veřejnosti, prohledávat databázi již ověřených faktů.

Nástroj funguje jednoduše: do vyhledávacího pole zadáte text, který chcete ověřit (například text příspěvku na sociálních sítích nebo webové stránky), a nástroj poté vygeneruje seznam ověřených faktů od řady důvěryhodných institucí.

Nástroj Fact-check finder umí vyhledávat také text v češtině, slovenštině nebo polštině.

ℹ️ Odkaz na tento nástroj naleznete na webových stránkách CEDMO: https://cedmohub.eu/ai-solutions/tools/#1667214532823-e9a80cc2-d21e

🔗 KInIT je nezávislý neziskový institut zaměřený na výzkum inteligentních technologií. V rámci projektu CEDMO se výzkumníci z KInIT společně s kolegy z Českého vysokého učení technického v Praze snaží vyvinout inovativní přístupy na podporu ověřování faktů a OSINT, zlepšit aktivity v oblasti mediální gramotnosti a také posoudit soulad sociálních sítí s regulačními předpisy EU a členských států.

Zdroj: https://www.facebook.com/share/p/CZxrqHPxBHU7q5E6/

Dobrodružství poznávání | Ve vodě rozpustné vitamíny

Mezi hydrofilní (ve vodě rozpustné) vitamíny patří vitamín C a vitamíny skupiny B.

Nejlepším zdrojem těchto vitamínů je plnohodnotná a pestrá strava, užívání vitamínových preparátů je vhodné jen po případné konzultaci s lékařem či lékárníkem.

Nadbytečné množství těchto vitamínů je z lidského organismu vylučováno močí, a proto jsou zásoby těchto vitamínů v těle až na výjimky nízké. Případný nedostatek těchto vitamínů (vlivem zažívacích poruch či špatné životosprávy) se proto projeví rychleji než u skupiny lipofilních (v tucích rozpustných) vitamínů.

👉Vitamín C

patří mezi ty nejznámější vitamíny. Je obsažen v čerstvém ovoci a zelenině, avšak skladováním a případnou tepelnou úpravou těchto potravin se v nich množství tohoto vitamínu rapidně snižuje. Vitamín C se podílí na celé řadě metabolických procesů v těle, jako je například syntéza kolagenu nebo hormonů.

Je také důležitý pro vstřebávání železa. Dále tento vitamín patří do skupiny antioxidačních látek a stejně jako vitamín E chrání buňky před toxickým působením takzvaných volných radikálů. Velmi významnou roli hraje tento vitamín rovněž v imunitních procesech, proto se doporučuje zvýšit přísun vitamínu C při příznacích nachlazení.

Avitaminóza vitamínu C (nazývána také jako kurděje nebo skorbut) spočívá v dlouhodobém nedostatku vitamínu C. S tím se dnes sice již nesetkáváme, ale v dobách, kdy nebyla k dispozici čerstvá zelenina (zimní období), byl tento jev častý.

👉Vitamín B1 – thiamin

je stejně jako ostatní vitamíny skupiny B nezbytný pro metabolické procesy v našem těle (například pro přeměnu glukózy). Podílí se však také na vedení nervových impulzů v organismu. Dnes se s nedostatkem vitamínu B1 již prakticky nesetkáme, ale dříve avitaminóza vitamínu B1 způsobovala onemocnění nervového systému – beri-beri. Tato nemoc se projevovala jako nervová slabost, poruchy citlivosti a hybnosti těla. Přirozeným zdrojem thiaminu jsou neloupané obiloviny či maso, avšak nejbohatším zdrojem B1 jsou kvasnice.

👉Vitamín B2 – riboflavin

Organickou sloučeninu riboflavin můžeme nalézt v droždí, vejcích (žloutku), vnitřnostech (játrech) a mléce. Podobně jako ostatní vitamíny skupiny B je nezbytnou součástí enzymových komplexů v těle. Konkrétně je tento vitamín klíčový pro správný metabolismus kůže a sliznic (například sliznice dutiny ústní). Proto se nedostatek tohoto vitamínu projevuje kožními změnami, zánětem ústních koutků či záněty spojivek.

👉Vitamín B6 –pyridoxin

Tento vitamín se vyskytuje ve třech různých chemických formách – pyridoxol, pyridoxalfosfát a pyridoxalaminfosfát, nejčastěji se však setkáme s označením pyridoxin. Jde o vitamín nezbytný pro správné fungování organismu, přičemž se tyto látky podílejí na metabolismu aminokyselin a tvorbě hemoglobinu (červeného krevního barviva). Pyridoxin je také nutný pro správnou funkci nervového a imunitního systému, kdy se podílí na tvorbě protilátek. Jeho zdrojem jsou opět kvasnice, drůbež, ryby a banány.

👉Vitamín B12 – kobalamin

Souhrnné označení kobalamin se užívá pro následující organické látky se složitou chemickou strukturou (vzorcem) – metylkobalamin, oxyadenosylkobalamin a hydroxykobalamin. Ve starší literatuře se můžeme setkat také s označením kyanokobalamin.

Má specifický způsob, jakým se z potravy vstřebává do těla. Pro vstřebání v tenkém střevě je nutná přítomnost takzvaného intrinsicfaktoru, který je syntetizován v žaludku. Proto je třeba mít v pořádku žaludeční sliznici. Zdrojem tohoto vitamínu jsou pouze potraviny živočišného původu – játra, ryby, vejce nebo mléko. K nedostatku tohoto vitamínu tak dochází u veganů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost kojencům veganských matek, kteří jsou ohroženi hypovitaminózou.

Kobalamin je klíčovým vitamínem pro náš organismus, protože hraje významnou roli v metabolismu bílkovin a důležitý je také při syntéze nukleových kyselin – DNA a RNA. Podílí se také na tvorbě červených krvinek (při syntéze hemoglobinu) a má vliv na správnou funkci nervového systému.

👉Kyselina listová (folová)

Jedná se o další velmi významný vitamín skupiny B, který bývá někdy označován také jako vitamín B9. Přirozeným zdrojem tohoto vitamínu jsou rostlinné i živočišné potraviny, jako jsou například salát, rajčata, okurka, vnitřnosti či vejce. Kyselina listová hraje významnou roli v metabolismu bílkovin, je důležitá při syntéze nukleových kyselin a nezbytná v procesu krvetvorby, podobně jako vitamín B12.

Tato látka je rovněž potřebná pro dělení a tvorbu buněk plodu (proces embryogeneze). Velmi obezřetní bychom měli být při nedostatku tohoto vitamínu u těhotných žen, neboť nedostatek kyseliny folové v době těhotenství může být příčinou vzniku vývojových vad plodu.

Zdroj: Nemocnice České Budějovice

Season 18 | Druhy myslí - K pochopení vědomí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy DRUHY MYSLÍ - K POCHOPENÍ VĚDOMÍ

Autor: DENNETT DANIEL C.

Kniha Druhy myslí zkoumá neobvyklé možnosti a klade fascinující otázky: může někdo z nás skutečně vědět, co se děje v mysli druhého? Čím se odlišuje lidská mysl od mysli zvířat, zejména těch se schopností složitějších reakcí? Jestliže by tato zvířata zázrakem získala dar řeči, vyvinuly by jejich komunity inteligenci se stejně komplexní schopností rozlišování, jako je ta naše? Byla by schopna rozvinout jedinečnou lidskou danost teoretizovat o světě, ve kterém žijeme? Budou jednou roboti, vybavení senzory na zprostředkování zkušeností a zážitků, stejně jako lidé přemýšlet o myšlení? Autor klade tyto otázky sobě i čtenáři z perspektivy evoluce. Dokazuje, že šlo o sérii malých, ale revolučních kroků, díky kterým se vyvinuly jedinečné danosti lidské mysli.

Co je to mysl a kdo jiný (kromě tázajícího se) ji má? Autor se na tuto otázku snaží odpovědět pomocí propojování výsledků filosofie, umělé inteligence i neurobiologie. Může někdo z nás někdy skutečně vědět, co se děje v mysli někoho jiného? Co odlišuje lidskou mysl od myslí jiných živočichů, zvláště těch, kteří nám jsou z vývojového hlediska blízcí? Kdyby se některým z takových živočichů zázrakem dostalo daru řeči, co bychom se od nich mohli dozvědět? Mohli by vyvinout onu dosud výlučně lidskou schopnost teoretizovat o světě, který obývají? Budou roboti, až se jim jednou dostane senzorických smyslových systémů, které jim dovolí získávat zkušenosti o světě, myslet tak jako my? Dennett k těmto otázkám přistupuje z hlediska evoluce a přirozeného výběru: Začíná od makromolekul DNA a RNA a pak ukazuje, jak se život, krok po kroku, vyvíjel od jednoduché schopnosti reagovat na často se opakující rysy prostředí k mnohem sofistikovanějším způsobům překonávání obtíží a využívání vzorců minulé zkušenosti k předpovídání budoucnosti. Tvrdí, že ke své jedinečné lidské schopnosti formulovat a uskutečňovat své dlouhodobé záměry jsme se dostali řadou překvapivě malých a na první pohled nikoli převratných kroků. Dennett zaujímá k některým z tradičních otázek poněkud překvapivý postoj: Jeho kniha nenabízí žádné jednoduché a uzemňující odpovědi, jistě však nenechá klidným nikoho, kdo si otázky související s povahou mysli někdy sám kladl.

• NAKLADATELSTVÍ ACADEMIA
• Edice Mistři vědy

Season 16 | Věk Barbarů

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu.

Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské).

Episides:

• Věk Barbarů (1)
• Věk Barbarů (2)
• Věk Barbarů (3)
• Věk Barbarů (4)
• Věk Barbarů (5)
• Věk Barbarů (6)
• Věk Barbarů (7)
• Věk Barbarů (BONUS)

Season 20 | Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Vladimíra Rozhoně Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti.

Konec 19. a počátek 20. století je pro české země pravděpodobně nejplodnějším cestovatelským obdobím. Vždyť kdo by neznal jména jako – Emil Holub, Enrique Stanko Vráz, Josef Kořenský či Jan Welzl?!

Předkládaná publikace si ovšem neklade za cíl seznámit čtenáře s podrobnými biografiemi výše zmíněných osob, naopak, snaží se klást si otázky obecnějšího charakteru. Zajímá se zejména o to, kde se v cestovatelích vzala jejich vášeň a nadšení pro objevování cizích krajin, jaké byly jejich návraty, jak je přijímala tehdejší kulturní elita a národ, jaké vztahy panovaly mezi cestovateli samotnými či jaké to bylo, docestoval-li cestovatel již nadobro.

Populární výklad věnovaný nejznámějším českým cestovatelům druhé poloviny 19. století a pohledu tehdejší české kulturní společnosti na ně a cestování obecně. Co přivedlo cestovatele z vnitrozemí na cesty, jaké byly jejich návraty, jak je společnost vnímala, jaké byly vztahy mezi nimi, jaký byl pohled na domorodé obyvatelstvo a kolonizaci či jaké to bylo, když cestovatelé již docestovali? Není opominut ani „druhý život“ těchto osobností.

Episodes:

• Proč cestovali?
• Amerika
• Afrika
• Blízký a Střední východ
• Austrálie
• Arktida
• Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti (BONUS) všechny epizody

Season 26 | Dopisy poslance bavorského zemského sněmu

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který "Dopisy" napsal původně pro časopis Simplicissimus.

Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).

Jedna z nejvtipnějších knih. Dokonale a s obrovským humorem a nadhledem ilustruje pozadí vládnutí. Vynikající překlad je dílem Jaroslava Homoly.

"Milá Maryšo, ono to vládnuti nebévá pořát pěkny, kolikrát to člověka aji dožírá dyž negdy ani nevi co po ňem doopravdi chcó, protože to vijó jenom ti hlavoni ale dyž vozim ten hnuj tož vim co chcu a žádnimu po tem nic néni a mužó mňe všeci polóbnót v kapcu..."

Episodes:

• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (1)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (2)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (3)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (4)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (5)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (BONUS) všechny epizody

Season 31 | Politická literatura

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

• 01 | Stát a církev v Československu 1948-1953

Vítězný únor roku 1948 určil církvi vývojový směr na dalších čtyřicet let. Kniha se věnuje vývoji vztahu státu a církve v Československu v období, kdy totalitní režim usiloval o absolutní likvidaci církevních struktur a církevního života.

• 02 | Prameny a smysl ruského komunismu

Autor Nikolaj Alexandrovič Berďajev se v knize Prameny a smysl ruského komunismu zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu - tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.

• 03 | Jako Červenej Karkulák

Dopisy z vězení jednoho z předních disidentů v letech 1968 až 1989. Rudolf Battěk byl za svou kritiku normalizačního režimu poprvé uvězněn už v září 1969. Celkem strávil ve vězení devět let.

• 04 | Afghánistán - Stát v srdci Asie - Asijské Švýcarsko

Přední znalec problematiky tohoto regionu, orientalista doc. J. Marek se ujal vylíčení pohnutých dějin této hornaté země, která vždy žárlivě střežila svou samostatnost od dob starověku po současnost. Neúspěšné pokusy o britskou a poté sovětskou nadvládu nahradila kontroverzní vláda Talibanu spojená s ukrýváním muslimských teroristů v čele s bin Ládínem. To nakonec vyústilo ve vojenskou kampaň v čele s USA a nastolení prozatímní vlády a všem těmto aspektům je samozřejmě věnována odpovídající pozornost.

• 05 | Špion vypovídá II - Jasná zpráva o konci jednoho světa

Recenze knihy Špion vypovídá II. Vysílala Slovenská redakce RFE/RL 16. 7. 2000.

• 06 | Eurokomunismus

Eurokomunismus – termín, jímž it. tisk na začátku 70. l. označil souhrn postojů několika západoevrop. kom. stran (především it., fr., špan., angl., řec., také Nizozemí, Finska a Islandu, posléze i některých mimoevrop. zemí, jako Austrálie a Japonska), které se v mezinár. politice shodovaly na distanci od mezinár. politiky SSSR a ve vnitřní politice na hlubší integraci kom. stran do demokr. polit. systémů a na odmítnutí ozbrojené cesty revoluce.

• 07 | Storočie vojen

Jakým směrem se vyvíjely válečné konflikty ve dvacátém století?

• 08 | Čierna nad Tisou 1968

Politická jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad Tisou, archiv Radio Free Europe.

• 09 | Korejská válka

Korejské válce předcházely události, které se na poloostrově odehrály na sklonku druhé světové války. Korea byla od roku 1910 okupována Japonským císařstvím. Po válečné prohře Japonska získala svobodu. V srpnu 1945 byl poloostrov na základě dohody mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem rozdělen na dvě okupační zóny – jižní americkou a severní sovětskou. Jako demarkační linie byla zvolena 38. rovnoběžka.

• 10 | Kořeny procesu s Miladou Horákovou a spol.

Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.

• 11 | Komunisté měli plán

Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu jsou netradiční formou vyprávěné dějiny Čechů a Slováků od vzniku Československa až po sovětskou invazi v roce 1968.

• 12 | Objev Nového světa

„De Montaigne je typický Probouzeč duchů, osvoboditel v nejvlastnějším slova smyslu a málokdo z našich předchůdců učinil tolik jako on, aby nás, svoje potomky, naučil chodit po vlastních nohách, a po dvou.“ To jsou slova profesora Václava Černého z roku 1966, která otevírají nový a dosud nejobsáhlejší výbor z Esejů Michela de Montaigneho z 16. století. Esej: Objev Nového světa, autor: Michel de Montaigne.

• 13 | Klam. Špioni a lži aneb Jak Rusko obelhává Západ

Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid.

• 14 | Stalin se vypořádal se starými bolševiky

Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.

• 15 | Symbol zla Hitler a pozapomenutý vrah Stalin

Není toho mnoho, co zůstalo po bývalém redaktorovi Svobodné Evropy Karlu Moudrém. Je třeba sáhnout hluboko do archivu. Toto je nahrávka z doby, kdy se Karel pár měsíců před náhlým úmrtím vybičoval k opětovnému psaní a kdy se zaměřil na důležité okamžiky pohnutých evropských dějiny.

• 16 | Jak chutná moc

Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Ukázka z knihy nejpřekládanějšího slovenského spisovatele.

• 17 | Dmitrij Gluchovskij: Bez gatí

Dmitrij Gluchovskij (Дми́трий Алексе́евич Глухо́вский) je ruský spisovatel a žurnalista narozený 12. června 1979. Jeho tvorba je převážně v žánru sci-fi a magickém realismu. Ve věku osmnácti let publikoval v roce 2002 na svých webových stránkách knihu Metro 2033, kterou poskytl ke čtení zdarma. Tato kniha si celosvětově získala přes 3 milióny čtenářů a v roce 2005 byla publikována i knižní formou. Stala se rovněž předlohou úspěšné počítačové hry. V roce 2007 vydal svou druhou knihu Soumrak a roku 2009 byla vydána kniha Metro 2034, ruský bestseller roku, která byla také k dispozici na internetu zdarma. Jako novinář působil Dmitry v EuroNews TV, Deutsche Welle a RT. Také píše články pro Harper’s Bazaar, l’Officiel a Playboy. Gluchovskij žil v Izraeli, Německu a Francii. Hovoří pěti jazyky.

• 18 | Arkadij Babčenko: RUSKO SE CHOVÁ JAKO MALÝ FRACEK ANEB INFANTILISMUS “RUSKÉHO SVĚTA”

Následující článek sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci roku 2015. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými týdny, m2s9ci a rokz neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.

Season 17 | Papouščí nářek a další pravdivá vyprávění o pletichaření, inteligenci a vynalézavosti zvířat

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.

Episodes:

• Vlk, který se kamarádil s kozou
• Ona neznala lidské způsoby a on gorilí
• O praseti, které pospíchalo do práce
• Inženýři orangutani a šimpanzi louskající ořechy
• Útěk z Topeky, Omahy a…
• Láska, statečnost, soucit aneb Empatie a hrdinství
• Co si o nás myslí? Místo, kde člověk je něco, co tu ještě nebylo
• Papouščí nářek (BONUS) všechny epizody